Česko je jedním z nejtajemnějších míst světa, říká záhadolog Vašíček - iDNES.cz (2024)

Nad èím jste pøemýšlel v poslední dobì?
O všem možném, a jak mi profese velí, èasto i o nemožném. Poslední dva roky jsem se asi nejvíc zabýval Vojnièovým rukopisem, ten mì naprosto pohltil. To je záhadná kniha psaná doposud nerozluštitelným písmem s podivnými ilustracemi. Jsou tam desítky rostlin, žádnou z nich však nelze identifikovat. Je tam zobrazena mlhovina Andromedy, ovšem z jiné strany, než ji mùžeme vidìt my, ale též plno nahých žen v blízkosti jakýchsi pøístrojù. Je to opravdu jedna z tìch špièkových záhad, které mì nejvíc fascinují.

Proè?
Protože patøí k tìm, které lze mìøit, vážit, zkoumat ze všech stran a stejnì nevíte, co si o ní máte myslet. Do tohoto rukopisu je možné nahlédnout na internetu, protože je naskenovaný adostupný v elektronické podobì, mùžete v nìm pátrat, bádat, luštit. V knížce Nedobytná šifra jsem vyslovil hypotézu, kdo je autorem a co to všechno znamená. Øešení je spojené s nejranìjší historií Prahy, ale vyžaduje hodnì odvahy ho pøijmout.

Kolem èeho se toèí vaše práce momentálnì?
Snažím se objasnit záhadné malby v kostele svatého Jana Køtitele v Jindøichovì Hradci. Stavba je uvnitø celá pokrytá øadou obrazcù a fresek, pøedstavují zvláštní body, pøímky, vlnovky. Myslím si, že èást z toho se dá rozumnì vysvìtlit, ale pak tam jsou obrazy, u nichž to už øíci nemùžeme. Podle mého soudu je tam ukryté víc, než vùbec tušíme.

Co tam je, napøíklad?
Jsou tam malby, které do kostela vùbec nepatøí. Tøeba nahá žena, která má òadra na zádech, a další lidské i zvíøecí kreatury, pøipomínající spíš støedovìký bestiáø než køesanský kostel. Nevíme, kdo ani kdy to vytvoøil, anikdodílo zase zakryl vápnem. Malby totiž byly objeveny teprve na sklonku devatenáctého století. Víc zatím nemohu prozradit.

Dìjiny byly jiné, než jak je známe

Jak záhady hledáte? Nìkdo zavolá, že je nìkde nìco divného?
Mám nìkolik zpùsobù, èasto záleží pøípad od pøípadu. Ètu velmi staré cestopisy, archeologické èasopisy, noviny, sleduji zprávy a už mám i vytipovaná místa, o nichž pøedem vím, že jsou nìèím tajemná, a prostì tam jedu.

A na místì dìláte pøesnì co?
Snažím se co nejpodrobnìji daný objekt zdokumentovat, a už jde o svatyni, sochu, rytinu nebo archeologický nález. Pokud je to na odlehlém místì, snažím se vyzpovídat domorodce, sepisuji legendy. V civilizaci mluvím s pracovníky muzeí nebo s archeology. Pátrám po tom, co oni nechávají stranou. Tøeba archeologické roèenky jsou plné poznámek pod èarou, které nikdo nevysvìtlil. Tyto informace logicky nezapadají do zkoumané doby, jak si ji pøedstavují historikové, a proto jsou napsány malým písmem pod textem. Nebo se zabývám pøedmìty v muzeu, které nikdo nevysvìtil, po celém svìtì jich je nespoèet.

Podle vás jsou tedy dìjiny trochu jiné, než je známe?
Jsou urèitì jiné. Neøíkám, že v každém ohledu, ale v nìkterých smìrech bezesporu. Pro mì je naprosto nepochopitelné, že vìdeètí pracovníci nejsou schopni pøijmout nové poznatky, které navíc objevili oni sami. Místo toho na nì upozoròují záhadologové.

Co máte na mysli?
Uvedu klasický pøíklad. Ve všech uèebnicích se doètete, že hlavní trojice pyramid v Gíze a sfinga jsou staré zhruba ètyøi a pùl tisíce let. Ameriètí geologové však s naprostou jistotou zjistili, že je tìlo sfingy poškozené dlouhotrvajícími dešti. V tìchto místech však naposledy pršelo pøed devíti tisíci lety. Nechejme nìjakou èasovou toleranci, ale sfinga a zøejmì i pyramidy tam rozhodnì stojí daleko déle, než se píše v knihách.

Pokud to je pravda, proè ty knihy nìkdo nepøepíše?
Neumíme pøijmout nové poznatky. Celkovì mi pøipadá, že jsme v tomto smìru velice nepružní. Øada vìcí, které se ve škole uèíme, jsou vlastnì pouhou dohodou vìtšiny, jak to asi vlastnì bylo. Asi nemáme vùli mìnit zažité vìci.

Obøí had? Nikdo jeho existenci nevyvrátil

Prý jste se jako vùbec první vydal po stopách sachamamy, gigantického hadovitého zvíøete z peruánské džungle.
To je pravda, jel jsem tenkrát do Peru zkoumat archeologické nálezy a tìsnì pøed mým odletem vyšla v Reuters zpráva. Šest set lidí to zvíøe údajnì slyšelo a pár rybáøù i vidìlo. S nimi jsem udìlal rozhovory a stopu nafilmoval. Vznikl z toho dokument, který bìžel na Èeské televizi. Domorodci popisovali, že to zvíøe znají z legend, a stopa, kterou za sebou to nìco nechalo, skuteènì naznaèuje, že se místem nìco plazilo.

Vy sám si opravdu myslíte, že tam nìco takového žije?
Pokud máme nìkde hledat neznámá zvíøata, tak to asi nebude jezero Loch Ness, ale tøeba právì Amazonie. Vìdci objeví každoroènì nové druhy zvíøat, vìtšinou ovšem menších. Musím pøiznat, že sachamama je popisována jako gigantické monstrum a je otázkou, kolik kusù by bylo zapotøebí k udržení populace. Na druhé stranì jsou na hranicích mezi Peru a Brazílii stále nepopsaná místa. Podobné zvíøe navíc zobrazují i jiné civilizace, a už v Peru, nebo tøeba v Malajsii. Pøímý dùkaz existence sachamamy nemám, ale zároveò nemùžu vyvrátit, že nìco takového nìkde nežije.

Nehraje ve vytváøení záhad velkou roli lidská fantazie?
Kdyby nebylo pøedstav, lidé by nikdy nevytvoøili žádné vynálezy. Fantazie je hlavním motorem, který nás žene. Už Einstein øíkal, že ten, kdo je bez fantazie, je v podstatì mrtvý. Nìkdy fantazie asi urèitì mùže ovlivnit lidské pøedstavy, ale rozhodnì ne vždy. Pøedstavivost pøichází na scénu v okamžiku, když si nedokážeme vyložit to, co vidíme nebo k èemu daný pøedmìt sloužil.

Bojíte se nìkdy toho, co byste mohl objevit?
To asi ne. To, jak je nová informace šokující, je navíc èasto jen otázkou víry a dosavadní zkušenosti. Mì mùže nìco opravdu zasáhnout, ale pro jiné to bude hloupost. To, co Evropan považuje za nemožné a vyložený zázrak, je pro šamana všední chléb.

Chybí nám tajemství

Co vás vlastnì pøivedlo k téhle záhadné branži?
Rád jsem si o záhadách èetl a v dobì, kdy jsem zaèínal, skoro žádné takové knížky neexistovaly. S trochou nadsázky øíkám, že jsem si jich pár musel napsat.

Jak vypadá život záhadologa?
Na první pohled ponìkud nudnì. Vìtšinu èasu sedím u poèítaèe a sestavuji støípky do mozaiky. Když mám možnost, cestuji a bádám v terénu.

Jste spíše skeptik, nebo nadšený hledaè tajemství?
Èím jsem starší, tím jsem víc skeptický. Vždy se nejprve snažím najít rozumné vysvìtlení, pokud to lze. Musím ale pøipustit, že život je podivný a na svìtì je spousta otazníkù. A tak obèas nìjaké fascinující záhadì s nadšením propadnu.

Je v dnešní dobì stále co objevovat?
Urèitì a je toho dost. Rozvoj poznání, nové vìdecké metody a pøístroje nám mohou pomoci odhalit daleko víc záhad. Bohužel však na plno objevù chybí peníze, to je velká škoda.

Pøipadá mi, že záhady jsou docela dobrý byznys.
Jak pro koho. Psaním o záhadách a natáèením dokumentù se i v celoevropském mìøítku uživí jen pár lidí. A ten nejvìtší boom je navíc už pryè. Za minulého režimu se u nás o takových vìcech vùbec nepsalo, a proto je logické, že lidé mìli po této tématice hlad. Je to dáno také tím, že žijeme v pøísnì technické spoleènosti. Vše je zautomatizované, ale naše podvìdomí prahne po vìcech, které by nás spojovaly s vesmírem, s duchovním svìtem. Naše ateistická spoleènost cítí, že by to chtìlo ještì nìco jiného a že nám chybí rituály.

Vám se posun k modernímu stylu života moc nezamlouvá?
Samozøejmì že nechci bydlet v jeskyni a komunikovat tamtamy nebo kouøovými signály. Rád využívám všechno, co nám doba pøinesla. Jen mi pøijde škoda, že jsme se mnoha vìcem vzdálili. Z našeho každodenního života je cítit, že to tajemno, øeknìme rituál, potøebujeme. Vìøíme, že nám oblíbená košile pøinesla štìstí, nosíme talismany. Generace, která by byla od tìchto "praktik" odtržená, se nenarodila. Máme to v genech a je to pøirozené.

Žene mì "proè"

Jak moc je záhadná Èeská republika?
Podle mì patøíme mezi nejtajemnìjší místa planety. Na to, jak jsme malá zemì, máme hodnì historických záhad. Souvisí s námi v podstatì i ty nejvìtší svìtové záhady. Vojnièùv rukopis byl majetkem Rudolfa II. U nás vznikl i nejvìtší rukopis na svìtì Ïáblova bible. Jsem pøesvìdèený, že i v našich dìjinách najdeme okamžiky, jimž nerozumíme. Tajemstvím je obestøená i spousta historických staveb.

Jaké tøeba?
Pøíkladem mùže být kaple Nanebevzetí Panny Marie na Veveøí. Má velice zvláštní výzdobu, pøítomnost kryptogramù naznaèuje roli templáøù a otevírá otázku možného pokladu. Dále vìž hradu Zvíkov Markomanka: je pokrytá znaky, které se podobají souhvìzdím. A mimochodem, podobné symboly se našly ve Francii na dvanáct tisíc let staré keramice.

Co považujete za nejvìtší svìtovou kuriozitu?
Asi výtvory, jejichž pùvod ani smysl užití neznáme. Sem samozøejmì øadím tøeba planinu Nazca. Fascinují mì nejen ty známé gigantické obrazce, ale pøedevším tisíce kilometrù dokonale rovných linii, které se táhnou pøes hory a doly. Stejnì odolný proti jakémukoliv výkladu je i nález za vesnici Humay. Jakoby obøím sázecím kolíkem jsou zde vyraženy dùlky o hloubce jednoho metru. Jsou seøazeny po osmi ve ètyøiadvacet metrù široké øadì. Pás tìchto podivných dìr "putuje" desítky kilometrù daleko. Kdo a proè si s tím dal takovou práci? A pak také sochy na Velikonoèním ostrovì, jejichž smysl nechápeme. Èlovìk je od pøírody líný tvor a nedìlá nic jen tak, vždy má nìjaký dùvod.

Ono "proè" je vaším hnacím motorem?
Ano a mìlo by být pro každého, koho nìco zajímá. Dùležité je používat selský rozum. Pak si kladu nejzákladnìjší otázky a na nì hledám odpovìdi.

Kromì øeknìme, klasických záhad, vás zajímají i šamanistické rituály.

K nim jsem se dostal trochu pozdìji, až když jsem zaèal cestovat. Mám rád etnografii a k ní šamanské rituály patøí.

Pamatujte si na nìjaký opravdu bizarní rituál?
Vidìl jsem takové, které by pro nás byly asi hodnì nepøíjemné. Antanosyové na Madagaskaru slaví svátek mrtvýchfamadihana, kdy vykopou nebožtíka, donesou ho domù a celý den se k nìmu chovají jako k živému. Yanomamiové pijí èarovný nápoj s "lidským" popelem. Zvláštní pohøební rituály jsem natáèel i u Torajovù z ostrova Celebes. Po smrti nechává rodina nebožtíka ležet v posteli v domì, kde žil. S mrtvolou spí v místnosti všichni pøíbuzní, trvá to rok i dva. Za tu dobu rodina shromažïuje peníze na pohøeb. Popisuji to v knížce Utajený svìt, která vyjde letos na podzim.

V co vìøíte?
Vìøím v prozøetelnost.

Co je pro vás nerozluštitelným tajemstvím?
Ženy. Mùžete je objevovat celý život a stejnì nevíte, na èem jste.

Hodnì cestujete, kam se chystáte v nejbližší dobì?
Jsem trochu povìrèivý, proto o tom nechci moc mluvit. Prozradím jen, že to bude do Asie a pak do Jižní Ameriky.